mezinárodní literární soutěž   

Evropský fejeton
2002

Višegrádský fejeton
2002

Členové poroty:

ČESKÁ REPUBLIKA

MILAN UHDE

Milan Uhde (1936) Narozen 28. července 1936 v rodině právníka a advokátky. Obecnou školu vychodil v Brně, kde také nav?těvoval gymnázium, maturoval v roce 1953 a pak vystudoval filosofickou fakultu, obor če?tina a ru?tina. Absolvoval 1958, po základní vojenské slu?bě pracoval do roku 1970 jako redaktor literárního měsíčníku Host do domu. Po zru?ení časopisu byl spisovatelem z povolání, od roku 1972 zakázán a? do roku 1989. Signatář Charty 77, manifestu Hnutí za občanskou svobodu. Od roku 1990 členem české vlády jako ministr kultury, od roku 1992 do roku 1996 předsedou České národní rady, resp. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, od roku 1996 předsedou poslanecké frakce ODS, posléze poslancem té?e strany a nakonec Unie svobody. Od roku 1998 opět spisovatelem z povolání. Autor sbírek poezie, povídek, filmových scénářů, divadelních a rozhlasových her, esejů a publicistických statí, např. Král-Vávra, Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl, Výběrčí, Zubařovo poku?ení, některé pod cizím jménem, např. Balada pro banditu, Pohádka máje. ?enatý od roku 1963, otec dvou dětí. ?ije v Brně, man?elka je jednatelkou a ředitelkou nakladatelství Atlantis, s.r.o.

JAN TREFULKA

Jan Trefulka, *15. 5. 1929 v Brně, prozaik a literární kritik. Studoval lit. vědu a estetiku na FF UK. Ze studií byl z politických důvodů vyloučen. Poté vystřídal různá zaměstnání (včetně dělnických). V době normalizace patřil ke kulturní opozici, publikoval v samizdatu a v zahraničí. Od roku 1990 předseda Obce moravskoslezských spisovatelů. Ve svých prvních prózách (novely: Pršelo jim štěstí a Třistatřicet stříbrných křepelek; obě zfilmovány) se soustředil na psychologické aspekty soudobého všedního života. Deziluzivní přístup ke společenské skutečnosti, téma revolty proti zavedeným pořádkům, hledání lidské důstojnosti a krize víry rozvinul ve svých románech ze 70.-80. let: O bláznech jen dobré, Zločin pozdvižení, Velká stavba, Svedený a opuštěný. Jeho próza má intelektuální charakter, dějová linie je zde často podřízena myšlenkové složce, ideovému záměru. Trefulkovo dílo bývá považováno za prozaický protějšek bás. tvorby O. Mykuláška a J. Skácela.

JIŘÍ STRÁNSKÝ

Jiří Stránský, *12. 8. 1931 v Praze, prozaik, scénárista a překladatel; vnuk Jana Malypetra. Od dětství činný ve skautingu; v květnu 1945 nejmladší ozbrojený účastník Pražského povstání. Po maturitě pracoval v propagačním podniku. 1953-60 z politických důvodů vězněn. Poté vykonával vesměs manuální zaměstnání, v 60. letech externí dramaturg ve filmu a televizi. 1974-76 znovu vězněn. 1990-92 vedoucí zahr. odboru Č. lit. fondu, od 1992 prezident Č. centra Mezinárodního PEN klubu. Těžiště jeho tvorby spočívá v autobiografických prózách, námětově čerpajících z prostředí kom. žalářů 50. let i z doby poválečného osidlování pohraničí (kniha povídek Štěstí, román Zdivočelá země a fejetonistice; napsal též rozhlasovou hru Blaničtí rytíři a několik filmových scénářů). Překládá z angličtiny.

POLSKO

ANDRZEJ JAGODZINSKI

Narozen 16. 10.1954.
- březen 2002 - do nynějška
Prezident Asociace "Visegrad Festival 4+"
- leden 2002 - do nynějška
ředitel Visegrádského festivalu "4+" (Wrocław, Olomouc, Pecs, Prešov + Užhorod)
- leden 1996-listopad 2001 ředitel Polského institutu v Praze
- 1993-1996
Člen redakční rady měsíčníku "Gazeta Środkowoeuropejska" (publikovaného jako příloha hlavních deníků zemí V4)
- 1991-1996
Zahraniční korespondent, polského deníku "Gazeta Wyborcza"
- 1989-1991
Novinář pro deník "Gazeta Wyborcza"
- 1988-1990
Novinář na volné noze
- 1978 - do nynějška
Překladatel české a slovenské literatury (mj. Havel, Kundera, Hrabal, Kohout, Skvorecky, Fischl, Mitana)
Vzdělání
- 1969-1973
Gymnázium (Włocławek)
- 1973-1978
Univerzita ve Varšavě, slovanská filologie,
Ocenění
1986 - Ledererova cena (polsko-české)
1988 - cena "Solidarity" cultural
1989 - cena "Literatura na świecie"

LESZEK ENGELKING

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

MARIÁN HATALA

Debutoval básnickou sbírku „Moje udalosti“ (1990) v mnichovském nakladatelství PmD, následovali další tři knihy básní: „Zátišie s nočnými víkrikmi“ (1993), „Všetky moje smútky a iné výtržnosti“ (1996), „Básnická zbierka Marián Hatala s podtitulom 41 básní“ (1999). Vydavatel a překladatel z němčiny, v letech 1995–1997 organizátor třech česko-slovenských setkání básníků pod názvem „Poézia na pomedzí“. V současnosti šéfredaktor česko-slovenského týdeníku MOSTY.

VASIĽ DACEJ

Narodil 14. ledna 1936 ve Výravě, okres Medzilaborce. Filozofickou fakultu skončil v roce 1959 v Prešově. Působil jako redaktor Slovenského pedagogického nakladatelství v odboru ukrajinské literatury v Prešově. Pro své politické postoje po událostech roku 1968 byl perzekuován, nemohl publikovat a vystřídal více zaměstnání jako brigádník či pomocný dělník. V letech 1980-82 pracoval jako dramaturg Ukrajinského národního divadla v Prešově. Po propuštění ze zaměstnání se v roce 1982 odstěhoval do Bratislavy a věnoval se literární tvorbě.
Vasiľ Dacej vydal několik sbírek povídek, divadelních her a románů. Píše slovensky a ukrajinsky. Ukrajinský a slovenský rozhlas mu uvedl více než dvě desítky her. Je členem Národního svazu spisovatelů Ukrajiny na Slovensku a v současné době je předsedou Asociácie organizácií spisovateľou Slovenska.

MAĎARSKO

ISTVÁN TURCZI

István Turczi (* 1957). Turczi po maturitě absolvoval řadu zaměstnání, od nočního brátného po řidiče. Nakonec absolvoval Budapešťskou univerzitu (obory maďarština, angličtina a ugro-finské jazyky). Pracoval na Ministerstvu kultury a od roku 1988 je spisovatelem na volné noze. Turczi je především básník, nedílnou součástí jeho uměleckého života je však také překládání děl básníků zahraničních. V roce 1995 založil básnický časopis Parnasszus.

ÉVA TÓTH

Narodila se v roce 1939. Vystudovala maďarský, španělský a francouzský jazyk a literaturu.
Od roku 1959 publikuje básně, eseje a kritiky jak v domácích, maďarských, tak v zahraničních médiích. Sama připravila k vydání několik antologií prací maďarských autorů. Překládá do španělštiny. Ocenění:
Salvatore Quasimodo Prize 1996,
Arany János Award 1997,
Czokonai Prize 2001,
József Attila Prize 2002.