mezinárodní literární soutěž   

Evropský fejeton
2002

Višegrádský fejeton
2002

Vstříc Visegrádu
Letošní jubilejní desátý ročník literární soutěže Evropský fejeton nese podtitul Visegrádský fejeton. Není to však poprvé co je tradiční soutěž, pořádáná Obcí moravskoslezských spisovatelů společně s dalšími organizátory, otevřena pro země, které souborně označujeme zkratkou V4. V roce 1991, kdy byla soutěž vyhlášena vůbec poprvé se jí zúčastnili autoři z Maďarska i Polska a pochopitelně bývalého Československa, stejně jako fejetonisté francouzští, němečtí či britští. Ačkoliv celý podnik doznal za posledních děvět ročníků mnoha změn ve své formální struktuře, svědčí o tom i několik přestávek, kdy soutěž vyhlášena vůbec nebyla, obsah a hlavní idea "otců zakladatelů" zůstala zachována. Totiž dá prostor pro konfrontaci fejetonistů různých zemí. Autorů žánru na samé hranici mezi literaturou a žurnalistikou, a to v době historického zlomu, kdy i ti nejpilnější romanopisci taktak hledají volnou chvilí, aby mezi besedou se studenty a diskuzí u kulatého stolu, naťukali dvacet třicet řádek do počítače, se kterým se teprve seznamují.
Těžko zpětně hodnotit, nakolik byl nápad stavět evropským fejetonům společný dům, prorockým viděním do budoucna střední Evropy a nakolik šťastnou souhrou okolností. Faktem je, že teprve uplynulá poslední dekáda dvacátého století obhájila potřebu akce tohoto typu. Nikoliv proto, aby mělo Brno, odjakživa žárlící na krásnější a moudřejší Prahu, také nějakou mezinárodní soutěž, ale právě pro možnost přátelského srovnávání na neutrálním poli. Rozdělení Československa a následná sebestřednost nejen Česka v rámci ostatních zemí postkomunistického bloku, na delší dobu, minimálně ztížila, možnost nehašteřivého dialogu mezi sousedy nejbližšími. Jak se bavit o něčem co pálí a neurazit? Velká literatura není povolaná k řešení drobných rozmíšek a běžná novinařina má zase přímo v popisu práce nesváry vyvolávat, neboť její svobodná verze konflikty hledá.
Evropský fejeton měl a jistě má velkou přednost i v otevřenosti, jakou volí témata jednotlivých ročníků. Zatímco první léta po roce 1989 nabízela literární soutěž klání autorů po pomyslné spojnici východní a západní Evropa, krátce po rozpadu společného státu se jako hlavní zdála potřeba zintenzivnit spolupráci mezi zcela novými republikami Slovenskou a Českou, je nyní krátce před avízovaným vstupem zemí Visegradské skupiny pochopitelné, že právě tyto země musejí poznat své odlišnosté pohledy na otázky, jenž je už nyní nutně spojují, a na úrovních od nejvyšší politiky připravované v Bruselu až po problémy, dejme tomu související s životním prostředím, maje na paměti nedávné povodně, které tu více tu méně postihly celou střední Evropu.
Ne každé jubileum je důvodem k oslavě. Desátý ročník Evropského fejetonu je však nepochybně chvílí k malé rekapitulaci. Nejen proto proběhne letos na podzim v Brně setkání autorů fejetonů na společné konferenci. Debaty a referáty budou pracovní náplní dvoudenního setkání, na jehož závěr bude vyhlášen letošní vítěz, fejeton některého z přihlíšených autorů z Maďarska, Polska, Slovenska či Česka. Odkud není důležité, naopak zásadní bude jiný výsledek, tedy kam směřují a jak země visegrádu. Fejeton dává osvobozující možnost vyjadřování bez nutného klišé a dopředu daných postojů, kupříkladu vydavatele novin. Umožňuje v novinové zkratce vyjadřování metaforické, řekněme leckdy až vizionářské. Právě fejeton pro svou ne vždy exaktně uchopitelnou formu, vymykající se jednoznačné kategorizaci, snad dovede poodhalit směr pohybu společnosti v obrysech o něco skutečnějších, než je v intenzivním proudu doby jinak možné.